Kalendáře
Kytaristé
Zpěváci a zpěvačky
Skupiny
Tanečníci a tanečnice
Kytara a cajón
Diskuse
|
Antonio El PipaAntonio El Pipa, celým jménem Antonio Ríos Fernández, se narodil 6. prosince 1970 v Jerez de la Frontera, ve čtvrti Santiago, a jak jinak než v jedné z cikánských rodin se silnými flamenkovými kořeny: je vnukem známé tanečnice Tía Juana la del Pipa - řadící se k silným osobnostem flamenkového tance ve XX. století - a synovcem Juany a Antonia El Pipa, po nichž právem zdědil umělecké jméno. Antonio El Pipa - pro mnoho kritiků a flamenkologů tanečník s velkým T - formován ve svém vlastním rodinném prostředí, se od raného mládí automaticky začleňuje do uměleckých formací rodného Jerezu. Již jako velmi mladý byl Antonio povolán Manuelem Morao (*1929) do jeho souboru Gitanos de Jerez k vystoupení Flamenco, esa forma de vivir. Pod vedením tohoto velkého kytaristy, patriarchy nejznámějšího jerezského kytarového klanu - proslulého svým doprovodem ke zpěvu a tanci - se prezentoval následně i v Pasión Gitana, Aire y Compás a Jondo la razón incorporea, na kterém se podílel také choreograficky. O něco později se začlenil do companíe Cristiny Hoyos a tancoval s nimi například ve vystoupeních Suenos Flamencos a Yerma. Dále v souboru Antonia Vargase byl prvním tanečníkem v představení Carmen, za pěveckého doprovodu operní hvězdy Josého Carrerase. V této době se již účastnil početných festivalů ve Španělsku i v zahraničí. Během své kariéry byl členem skupin i dalších hvězd jakými byli např. La Tati, Lola Flores, Ricardo Franco, a navíc spolu s dalšími význačnými umělci jako se zpěvákem Josém Mercé, kytaristou Tomatitem, tanečnicí Manuelou Carrasco, zpěvačkou Carmen Linares či se samotnou Matilde Coral – dosud jedinou držitelkou zlatého klíče za tanec Llave de Oro al Baile flamenco - ke které chová zcela mimořádnou úctu a obdiv. Jeviště sdílel i s dalšími osobnostmi jako např. zpěvačka Isabel Pantoja, nebo se sevillským sborem Orquesta de Camara. V únoru 1997 zakládá svou vlastní Compañía de flamenco Antonio El Pipa, sestavenou jak z mladých umělců, tak z již významných osobností v tomto umění. Důležité místo ve skupině zaujímá také rodina; zastoupena tetou - zpěvačkou Juanou el Pipa, o níž Antonio říká, že je jeho jistotou a zárukou, coby představitelka tradičního čistého flamenka (flamenco puro). Prvním představením a zároveň také prvním riskem skupiny bylo Vivencias, které mělo premiéru 16. února 1997 v sevillském divadle Lope de Vega. Vivencias El Pipa vytvořil jako vzpomínku na svou babičku (Tía Juana la del Pipa), matriarchu tance flamenka. Vypovídá o lásce a každodenním životě jerezských gitanos cortijeros, o jejich práci na poli, rodinném soužití a následných fiestách... Po úspěšné premiéře, ohlasu diváků i kritiky, bylo představení následně prezentováno v dalších velkých divadlech Španělska; např. Gran Teatro v Córdobě, Falla v Cádizu, Cervantes v Malaze, Principal ve Vitorii, La Villa v Madridu, a v zahraničí: Le Trianon v Paříži, Simphony Space v New Yorku, Opera v Graz (Rakousko), v Káhiře (Egypt). Vivencias získalo ještě v roce 1997 cenu Copa Pavón, udělovanou Círculo de Bellas Artes v Madridu. Druhé vystoupení pod názvem Generaciones mělo premiéru v dubnu 1999 v divadle Villamarta na třetím ročníku Festival de Jerez. Pojednává o neklidu a starostech těch, kteří si myslí, že tanec flamenco překonává jakési období mezi evolucí a revolucí; a o obavách nových generací z budoucnosti flamenka. Generaciones bylo následně oceněno prestižní Cenou kritiky jako nejlepší vystoupení. Již po dvou vlastních produkcích ho pověřila Consejería de Cultura de la Junta de Andalucía přípravou nového vystoupení pro Bienal de Sevilla v roce 2000. Nové představení pod názvem Puntales, za účasti také dvanácti tanečníků ze souboru Taller de la Compañía Andaluza de Danza vedeného Josém Antonio a ve spolupráci s Milagros Menjíbar, mělo premiéru na tomto prestižním festivalu 24. září v divadle Maestranza. Celkem bylo na scéně 25 umělců, kteří představovali ta nejtradičnější flamenková palos. 28. února 2001, opět na Festival de Jerez v divadle Villamarta, El Pipa představil dílo Trilogía, obsahující nejlepší choreografie z jeho třech předcházejících vystoupení a s hostujícími umělci: jerezským zpěvákem Fernandem Terremoto, sevillskou tanečnicí Conchou Vargas a katalánským kytaristou José Luís Montónem, který je navíc příležitostným autorem hudby skupiny. Další dvě vystoupení De la tierra, s premiérou v divadle Alhambra roku 2001, a De cai...el baile, s premiérou 28. února 2002 na VI. ročníku Festival de Jerez, byla uvedena v andaluských divadlech jako součást programu Flamenco viene del Sur; dále na Festival de la Guitarra v Havaně; v programu Caminos del Flamenco; během turné na Kubě; na turné po arabských a marockých zemích za podpory institutu Cervantes...atd. De la tierra bylo prezentováno 5. března 2003 i na sedmém ročníku Festival de Jerez. V tomto představení také připomněl pěvecké umění Juana Moneo, přezdívaného El Torta; zpěváka z rodinného klanu Moneo, představitelů autentického jerezského zpěvu. El Pipa byl také pozván institutem World Music v Manhattanu k účinkování v muzikálu Gypsy Caravan, se kterým se následně vydal na rozsáhlé turné po USA. Účinkovali např. v City Center v New Yorku a Kenedy Center ve Washingtonu, a také v Evropě. Connecticut Ballet si jej vybral k reprezentování Španělska na galakoncertě El hombre en la Danza, konaném ve Stanfordu. 27. února 2004 na Festival de Jerez, v divadle Villamarta, mělo premiéru další jeho nové vystoupení, pod názvem Pasión y Ley; ve spolupráci s tanečnicí Lolou Greco a s originální hudbou pianisty Dorantese. Pasión y Ley vyšlo v témže roce také na DVD, a v únoru následujícího roku při udělování prestižních cen Flamenco Hoy Antonio El Pipa převzal tuto cenu za nejlepší DVD roku 2004. Antonio El Pipa je také jediným tanečníkem, který se do roku 2004 zúčastnil všech ročníků Festival de Jerez, jednoho z nejprestižnějších flamenkových festivalů ve Španělsku. Na festivalu Málaga en Flamenco v roce 2005 poprvé uvedl De Tablao. Vystoupení bylo následně prezentováno ve velkých divadlech po celém světě, získávajíc úspěchy na festivalech jako např. Flamenco Festival USA, Festival Caja Madrid, Festival de Jerez 2006, na Costa Rica, na francouzském Mont de Marsan a Cante de las Minas de La Unión. V březnu 2006 De Tablao obdrželo cenu diváků od DeFlamenco.com jako nejlepší představení roku 2005. 28. června 2006 při oslavách 50. výročí El Corral de la Morería v Madridu převzal Antonio El Pipa, jako vůbec první flamenkový umělec, cenu Estrellas del Flamenco (přel. Hvězdy flamenka) za svůj celkový přínos do světa flamenkového umění. Antonio El Pipa nejenže rozšiřuje to nejlepší flamenco po celém světě více než deset let, ale navíc s vystoupením De Tablao vzdává hold místům, hrajícím v minulosti velkou roli ve světě arte jondo. Kromě cen za nejlepší vystoupení má ve své sbírce i ceny z národních soutěží v Córdobě: v roce 1995 Juana la Macarrona za por Alegrías a Paco Laberinto za por Bulerías, a odborná kritika ho zařazuje mezi vhodné nástupce již zesnulého Antonia Gadese, či veteránů jako Mario Maya a El Güito. Antonio el Pipa účinkoval na mnoha prestižních festivalech a při dalších událostech jako např. Festival Internacional de Música y Danza v Granadě, Festival de Danza ve Vídni, Congreso Internacional Rafael Alberti, Musicas Del Mundo v Amsterdamu, Flamenco Festival USA, Expo´92, Festival Mont de Marsan, Bienal de Sevilla, Festival de Jerez, Festival Internacional del Cante de las Minas, Festival Caja Madrid, Festival de Cante Jondo “Antonio Mairena”...atd a na významných světových scénách jako např.: Les Champs Elysses v Paříži, City Center v New Yorku, Kenedy Center ve Washingtonu, Queen Elizabeth Hall v Londýně...atd. Je zván také jako lektor na různé kurzy a semináře pořádané například při Centro Andaluz de Danza, Fundación de Arte Flamenco Cristina Heeren či při Festival de Jerez. "Flamenkové duende je vrozené tomu, kdo měl štěstí, že se narodil v kolébce cikánské rodiny v Jerezu; my vyjadřujeme naše pocity a rozumíme si, když tancujeme, zpíváme a hrajeme na kytaru. Já mám to štěstí, že jsem byl v té nejlepší ze škol, to jest v mé zemi, a že jsem měl ty nejlepší učitele, mé předky, kteří nerozumí novým technikám, jak těm moderním, tak fúzím. Oni zachovávají svou jedinečnou a nedotčenou kulturu a flamenco vyjadřují z hloubky svých duší." Antonio El Pipa vyniká jak uměním zapateada, typického pro jerezskou školu, tak i pohyby paží (braceos) ze školy sevillské. Je považován za věrného a oprávněného dědice autentického, nejčistšího cikánského tance bez zbytečných výstředností a výrazných teatrálních efektů, a vzdáleného, ačkoliv respektujícího, poslední tendence, které se v dnešní době v tanci flamenco vyskytují. Nicméně El Pipa je velkým profesionálem a při vystoupeních vždy dokáže publiku nabídnout to, co po něm žádá. Diskografie: Pasión y Ley (DVD, 2004) Videoukázky: Pasión y Ley, De Tablao Oficiální stránky: www.antonioelpipa.com |