Cristina Hoyos

Cristina Hoyos Panadero, narozena v Seville (Andalusie, Španělsko) 13. června 1946, začala tancovat flamenco v devíti letech v akademii Adelity Domingo, a již v deseti letech pravidelně vystupovala v dětském programu nazvaném Galas Juveniles.

V šestnácti letech se představuje v Pabellón Español na světové výstavě v New Yorku. Od této doby vystupuje v různých flamenkových programech, až do roku 1968, kdy poznává Antonia Gadese.

Antonio Gades, vlastním jménem Antonio Esteve Ródenas, ji začleňuje do své skupiny a stává se jeho taneční partnerkou na celá dvě desetiletí, v letech 1968 - 1988. S Antoniem Gadesem se tudíž představuje i ve všech velkých dílech Carlose Saury: Bodas de Sangre (Krvavá svatba), Carmen, El amor Brujo (Čarodějná láska), a to nejen jako interpretka hlavních rolí, ale též se podílí na sestavování choreografií. 

V roce 1974 má v Římě premiéru choreografie Bodas de Sangre, ve kterém tancuje hlavní ženskou roli – nevěsty.

V roce 1975 „rozpadlá“ Companía de Antonio Gades připravuje představení, ve kterém Cristina vystupuje jako sólová tanečnice, a se kterým odjíždí na turné nejen po různých hlavních evropských festivalech, ale také např. do Japonska, kde je uznávána jako nejlepší flamenková tanečnice.

V roce 1978 vytváří spolu s Antoniem Gadesem a dalšími tanečníky novou skupinu pro přípravu kinematografické verze Bodas de Sangre, kde Cristina opět vystupuje v hlavní ženské roli.

V roce 1981 vzniká nová skupina Ballet de Antonio Gades y Cristina Hoyos, se kterou účinkuje s velkým úspěchem na nejvýznamnějších světových tanečních a divadelních scénách.

V roce 1983 natáčí film Carmen, ve kterém hraje roli sebe samé - Cristiny. Dva dny po premiéře filmového zpracování na francouzském festivalu Cannes se v Paříži představuje choreografie Carmen v divadelní verzi, ve které však Cristina tentokrát vystupuje v roli slavné dělnice z továrny na cigarety.

V roce 1985 účinkuje v dalším filmu ze slavné Saurovy flamenkové trilogie, El Amor Brujo.

Se skupinou Antonia Gadese takto pokračuje až do roku 1988. V tomto roce se však rozhodne skupinu opustit kvůli práci na dalších filmových projektech, osamostatnit se a zároveň následně založit svou vlastní companía. 

V roce 1989 natáčí film v režii Vicente Escrivá pod názvem Montoyas y Tarantos, na kterém se, kromě představitelky hlavní role, podílí i jako autorka taneční choreografie. Tento film byl vybrán španělskou kinematografickou akademií k reprezentování Španělska na Oscarech v roce 1990.

V červnu téhož roku debutuje na festivalu v Paříži s novou skupinou Ballet Cristina Hoyos.

V únoru 1990 představuje se svým Balletem tanec Sueños Flamencos v operním divadle v Paříži, kde jsou tak první flamenkovou skupinou, která účinkuje na scéně  Palais Garnier. Ve stejném roce také natáčí film Los Angeles, v režii Jacoba Bergera.

V dubnu 1991 připravuje novou choreografii podle opery Carmen pro Covent Garden v Londýně, za scénické spolupráce Nuriy Esperta a v hudební režii Zubina Mehty.

V roce 1992 reprezentuje na světové výstavě v Seville EXPO´92 v Pabellón de Andalucía, s novým vystoupením Yerma a Lo flamenco. V témže roce se zúčastňuje zahajovacího i závěrečného ceremoniálu Olympijských her´92 v Barceloně.

V roce 1993 je Cristině Hoyos přidělen titul Andaluza del Año 1992,  který uděluje Casa de Andalucía v Barceloně za umělecký přínos během olympijských her v Barceloně, Světové výstavy v Seville a mezinárodní uznání v prezentaci tradičního andaluského tance.

V lednu 1994 v pařížském divadle Chatelet má premiéru její nová choreografie pod názvem Caminos andaluces. V březnu 1995 je toto vystoupení nominováno na cenu Laurence Oliviera  za nejlepší taneční produkci ze série vystoupení v divadle Sadler’s Wells v Londýně.

Na konci roku 1996 v divadle Villamarta v Jerezu představuje choreografii Arsa y Toma.

Mezi její poslední díla patří např. Al compás del tiempo, poprvé uvedené na Festival de Jerez v roce 1999, Tierra adentro s premiérou v červnu 2001 v sevillském divadle Maestranza, dále A tiempo y a compás a Yerma.

Z její filmové a televizní tvorby stojí za zmínku role Picassovy matky, v televizním seriálu o Hemingwayovi z roku 1988 La Ballena Blanca, v režii José MŞ Sáncheze; miniseriál Juncal (1987, režie Jaime de Armiñán); film Antártida (1995, režie Manuel Huerga); Torero (2001, režie Federico Bruno) atd.

Kromě jiných obdržela i následující ceny a vyznamenání: Premio Nacional de Danza v roce 1991, Medalla de Oro de Andalucía v roce 1991, Medalla de Oro de las Bellas Artes v roce 1993...

Od ledna 2004 Cristina Hoyos řídí Compañía Andaluza de Danza, nově pokřtěnou jako Ballet Flamenco de Andalucía, se kterou uvádí představení Viaje al Sur, či opět A tiempo y a compás a Yerma.

Dne 1.dubna 2006 v Seville bylo poprvé otevřeno pro veřejnost Muzeum tance flamenka, které bylo vytvořeno na její podnět a dle jejího projektu. Oficiální slavnostní inaugurace flamenkového muzea se předpokládá na konci května 2006.

Tanec Cristiny Hoyos se stále vyznačoval obdivuhodnou technikou, za kterou vděčila z části velkým mistrům, se kterými tancovala, jako byli Farruco, Pastora Imperio, Manuela Vargas a zejména Antonio Gades. Taktéž její pohyby paží doznávaly zasloužené chvály. Její vystoupení dosahují stále precizní rovnováhy mezi silnými kořeny v tradici charakterizující její tanec a moderností.  Její styl se přizpůsobuje novým tendencím velmi promyšleným způsobem, ale zároveň nepřijímá nové prvky, pokud se příliš vzdalují od tradičního tance.

Španělský spisovatel Caballero Bonald chválí a analyzuje její umění následovně: "Tanec Cristiny Hoyos je tzv. mostem  flamenka ze zlaté éry Cafés Cantantes a tím, co se produkuje v současné době. Jde o velmi osobitý a významný jev. Cristininy paže, její dokonalý compás, soulad pohybů ramen, držení těla s její domýšlivostí a troufalostí, vskutku připomínají starší andaluské tanečnice. Avšak v jejím projevu, v jejích nejobvyklejších stylistických variacích je také mnoho inovačních prvků. Ne že by zanášela do svého umění ty moderní, vyumělkované elementy, ale obohatila ho o některé oprávněné prvky sledující aktuální vývoj flamenka."

Oficiální stránky: www.cristina-hoyos.com

Diskografie

• Bodas de sangre (Krvavá svatba), Carmen (Carmen), El Amor Brujo (Čarodějná láska) - filmy Carlose Saury, nyní i na DVD
• Escuela de Flamenco presentada por Cristina Hoyos, série 22 CD prezentující nejrůznější palos (Alegrías y Escobillas, Bambera, Romance y Alboreá, Bulerías, Cantes de Málaga, Cantes Libres, Caña y Polo, Caracoles, Colombianas, Contratiempos y Palmas, Fandangos, Farruca y escobillas, Garrotín y Tangos de Málaga, Granaina y Media Granaina, Guajiras, Palmas, Rumbas, Tangos y Tanguillos, Seguirillas y Martinetes, Sevillanas, Soleá, Tarantos, Tientos, Zorongo, Milonga, Canastera y Campanilleros)
• Rito y geografía del baile, série 12 DVD, Cristina Hoyos zde vystupuje spolu s dalšími flamenkovými osobnostmi, např. Farruco, Matilde Coral, El Güito, Mario Maya, Manuela Carrasco, Merche Esmeralda...